Finanční gramotnost

3 Peníze, placení, cenné papíry
3.1 Peníze
Peníze jsou zvláštní prostředek směny, který je všeobecně přijímán při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu.
Příklad: V minulosti sloužilo jako peníze určité zboží, které bylo možno vyměnit za jiné. A tak jako peníze sloužil dobytek, plátno (od toho nakonec pochází slovo platit), v exotičtějších zemích např. psí zuby nebo peří kolibříka.
V dnešní době mají peníze formu:
-mincí a bankovek,
-depozit (vkladů na účtech v bankách),
-cenných papírů – šeků a směnek a dalších (viz 3. a 5. kap.).

Funkce peněz:

• Všeobecný prostředek směny. Nejdůležitější funkcí peněz je bezesporu jejich služba jako všeobecný prostředek směny. ...
• Zúčtovací jednotka. ...
• Uchovatel hodnoty. ...
• Další funkce peněz. ...
• Dělitelnost. ...
• Zaměnitelnost. ...
• Přenositelnost. ...
• Trvalost a trvanlivost.

3.1.1 Hotovostní peníze
Mince a bankovky běžně používáme při placení v obchodech, v podnicích služeb, na poště, ukládáme do banky nebo shromažďujeme doma.
Bankovky jsou různými způsoby chráněny proti padělání. Jsou tištěny na speciálním bankovkovém
papíře, který se odlišuje např. silou nebo zbarvením a je opatřen hlubotiskem (např. pro nevidomé). Při výrobě se používá papír s ochrannými prvky.

(vytiskni si obrázek a nalep do sešitu)

Finanční gramotnost

Vypracuj pracovní list

Inflace
Inflace znamená všeobecný růst cen, tedy růst tzv. cenové hladiny.
Jestliže se dočteme v novinách, že míra inflace za předchozí rok činila 3 %, znamená to, že všechny ceny v průměru vzrostly o 3 %. Jinak řečeno, to, co v loňském roce stálo 100 Kč, stojí v letošním roce 103 Kč.
Například zdražování, které se projevuje rostoucí cenou potravin, bydlení a dalšího zboží a služeb, je změnou (zvyšováním) cenové hladiny. Pro zjištění změn cenové hladiny v čase slouží spotřební koš, představující reprezentativní skupinu zboží a služeb, za které běžně utrácí průměrný spotřebitel.
Videa k inflaci:
https://www.youtube.com/watch?v=W6Qqc3_Noqs
https://www.youtube.com/watch?v=KTa6sLHbl_0
https://www.youtube.com/watch?v=Hx-VWJWYTEY

Důsledky inflace
1) Klesá hodnota peněz – za stejné peníze dostaneme míň zboží
2) Inflace postihuje především lidi se stálými příjmy. např. důchodci, státní zaměstnanci (jejich příjmy se nemění)
3) Inflace znehodnocuje vklady a úvěry – banky zvyšují úrokové sazby

Reakce na inflaci
1) Občané:
- snaží se zvýšit svoje příjmy, např. tlačí na zaměstnavatele, aby jim zvedly mzdy nebo si najdou druhou práce
- ukládají peníze do produktů, jejichž výnos je větší než inflace (spekulace na burze)
- nakupují předměty, které uchovávají hodnotu (nákup nemovitostí, zlata, starožitností…)
2) Banky:
- zvyšují úrokové sazby
3) Podniky:
- zdražují své výrobky, aby mohli zaplatit vyšší ceny energie a navýšit mzdy (tím samozřejmě zase zvyšují inflaci)

Inflační spirála
Rostoucí míra inflace vyvolává tlak na růst mezd (zaměstnanci společně s odbory se snaží vyjednat vyšší mzdy, aby kompenzovali rostoucí ceny). Růst mezd následně vyvolá další růst inflace (zvýšení mezd znamená pro podniky růst nákladů, a proto zvyšují ceny).
Valorizace
Pokud míra inflace dosáhne určité hodnoty, navyšují se příjmy. Obvyklá je u příjmů, které vyplácí stát – starobní důchody, sociální dávky.

Finanční gramotnost

Odlišné ceny téhož zboží

Ceny stejného produktu se mohou lišit např. podle:

• místa prodeje – v chudých státech budou nižší než v bohatých; mohou se lišit v různých oblastech státu, na kraji města a v centru, jiné ceny jsou při prodeji prostřednictvím internetu, jiné v prodejně,
• zákazníků – např. věrnostní rabaty (slevy) stálým zákazníkům, množstevní slevy, slevy pro důchodce nebo děti,
• období – vyšší ceny v sezóně, vyšší ceny ovoce na tržišti ráno než večer,
• způsobu placení – při okamžitém placení nebo placení dříve, než uplyne dohodnutá doba, bývá časté poskytování slevy – skonto,
• doby, po kterou je výrobek na trhu – ceny u starších výrobků se snižují, nově uváděné výrobky jsou dražší, i když jejich vlastnosti jsou velmi podobné,
• výprodejních akcí – po skončení sezóny, výprodej starších modelů, prodej výrobků z výstav apod.

Vypracuj pracovní list do 24.1.20201

Finanční gramotnost

Zápis:
Způsoby stanovení ceny

Cena by měla být stanovena tak, aby kupující byl ochoten za ni výrobek nebo službu koupit a prodávajícímu přinesla dostatečný efekt (zisk).
Dva přístupy ke stanovení ceny:

1) Marketingový
• cena se stanoví podle poptávky na trhu a konkurence
• provádějí se různé ankety, průzkumy trhu, sledování cen konkurence
• podle zákazníka – Podniky zjišťují pomocí průzkumu poptávku po určitém zboží nebo službě
• podle konkurence – podle ceníku ostatních firem se stanoví cena (menší, stejná, vyšší)

2) Nákladový
• Cena je stanovena tak, aby pokryla veškeré náklady a přinesla zisk
náklady:
• náklady na materiál
• mzdové náklady
• náklady na služby (elektřina, plyn, účetnictví…)
• opotřebení majetku
• cena se stanoví kalkulací
• Cena = náklady + zisk

Příklad:
Soukromý truhlář Hladký vyrábí na zakázku nábytkové stěny pro Dům nábytku. Dřevo, lak a ostatní materiál činí 15000 Kč, odpisy (opotřebení majetku) zařízení dílny na 1 stěnu 1500 Kč, mzdové náklady 6000 Kč, ostatní náklady na služby dodavatelů včetně finančních služeb odhaduje na 500 Kč. Ziskovou přirážku si stanovuje 10 % ze součtu nákladů. Stanovte, jaká je cena za nábytkovou stěnu?
Náklady:

Materiál	15 000 Kč
Mzdové náklady	6 000 Kč
Služby	500 Kč
Opotřebení majetku	1 500 Kč
CELKEM	23 000 Kč

Zisk:
10% z 23 000 je 2 300,-
Cena = náklady + zisk = 23 000 + 2 300 = 25 300,- Kč
Cena nábytkové stěny bude 25 300,- Kč

Finanční gramotnost

Životní úroveň

• Je to míra uspokojování našich potřeb

Životní úroveň zahrnuje nejen spotřební předměty, má celkem tři složky:
a) kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (či spíše nakupuje) a v jaké kvalitě,
b) kolik statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno státem a v jaké kvalitě,
c) úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času…).
Životní úroveň můžeme i měřit. Spotřebu statků a služeb můžeme měřit například tím, kolik domácností vlastní auto, kolik se průměrně spotřebuje masa, zeleniny, mléčných výrobků atd.
Úroveň poskytovaných statků a služeb státem můžeme měřit např. počtem domovů důchodců, průměrnou výší sociálních dávek atd.
Úroveň životních podmínek může vyjadřovat délka pracovní doby, stupeň znečištění ovzduší atd.
Kolik minimálně by měl činit příjem jednotlivce. K tomu stát stanoví:
životní minimum – částku považovanou za minimální hranici k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nepočítají se do něj náklady na bydlení, které jsou řešeny samostatným příspěvkem na bydlení;
existenční minimum – minimální hranice příjmů nutná pro přežití.

Osobní aktiva a osobní pasiva

Osobní aktiva

Za osobní aktiva budeme považovat takový majetek, který nám přináší osobní příjmy. Je
to takový majetek, který díky tomu, že jsme si jej pořídili, nám může přinášet příjmy.
Je to vše, co přináší příjem svou existencí. Můžeme je seřadit podle toho, jak snadno jsou
dostupná (a podle toho, jak velké množství lidí je může vlastnit):

1. finanční aktiva – akcie, dluhopisy, podílové listy (viz 5.1);
2. majetek, který v čase stoupá na hodnotě a je dobře prodejný – umělecké předměty;
3. nemovitosti, které vytvářejí příjem;
4. autorská práva – knihy, hudba, patenty atd.;
5. podnikání, které nevyžaduje osobní přítomnost – může být největším zdrojem příjmů,

avšak také nejobtížněji získatelným.

Osobní pasiva

Za osobní pasiva budeme považovat majetek, který vytváří výdaje.
Jsou-li pasiva vše, co vytváří svou existencí výdaje, pak typickými případy jsou:

• nemovitosti k osobní potřebě (byt, dům, rekreační objekt),
• automobil k osobní potřebě,
• osobní spotřební předměty.

Majetek může být současně osobním aktivem i osobním pasivem
To, čím určitá věc je, záleží na tom, jak ji využíváme. Jestliže dům nepoužijeme k bydlení, ale pronajmeme ho, pak kromě nákladů na údržbu a provoz je také zdrojem příjmů. Dům je tedy osobním aktivem. Obdobně je tomu s autem. Použijeme-li ho k podnikání, stává se osobním aktivem.