Základní škola a Mateřská škola Medlov,
Medlov 79, 783 91 pošta Uničov



Č.j.: ZŠ252/2021

Směrnice č. 2/2021

Školní řád
Organizační řád školy

Účinnost od : 01.09.2021

Zpracoval : Mgr.Ondřej Schulz

V Medlově dne 27.08.2021





Pedagogická rada projednala dne 31.08.2021
Školská  rada schválila dne 31.08.2021
Změny ve směrnici jsou prováděny formou  číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

Obecná ustanovení
Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb.  o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a dalších souvisejících předpisů v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy

I. Práva a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky

A. PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ

1. Žáci mají právo

a) Na vzdělávání a školské služby podle školského zákona.
b) Být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.
c) Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit.
d) Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, svůj názor žák vyjadřuje přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti.
e) Na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání. Může si vyžádat pomoc vyučujícího v případě, že neporozuměl učivu, nebo potřebuje doplnit své znalosti.
f) Na život a práci ve zdravém životním prostředí, na poskytnutí první pomoci.
g) Na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, před projevy diskriminace, nepřátelství, na využití preventivních programů, které slouží k předcházení vzniku rizikového chování.
h) Na poskytnutí informací k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

2. Žáci jsou povinni
a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
b) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.

3. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů pedagogických a provozních  pracovníků, dodržuje školní řád školy a řády odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.     

4. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin nebo pokynů vyučujícího a účastní se činností organizovaných školou. Docházka do školní družiny je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může vždy ke konci pololetí.     

5. Žák chodí do školy vhodně a čistě  upraven a oblečen.    

6. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů. Ztrátu, poškození nebo zničení učebnic, učebních pomůcek a majetku školy je zákonný zástupce žáka povinen škole uhradit.   

7. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem. 

8. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány  všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek).

9. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád následovně:
Zákonný zástupce žáka je povinen omluvit nepřítomnost žáka ve vyučování nejpozději do
3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka prostřednictvím informačního systému školy EDOOKIT.
Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné omluvy rodičů zapsané v informačním systému školy EDOOKIT.
O uvolnění žáka na dobu delší než tři dny žádá písemně zákonný zástupce žáka ředitele školy.
Škola v odůvodněných případech může po rodičích žáka požadovat, aby omluvenka  žákovy absence byla doložena lékařským potvrzením.

10. Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování.

11. Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo na vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy, hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.

12. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů odkládá pouze na místa k tomu určená, případně na pokyn vyučujících, kteří je po stanovenou dobu přeberou do úschovy a zajistí jejich bezpečnost.
Žáci nesmí používat mobilní telefon během celého pobytu ve škole, ŠJ, ŠD včetně přestávek. Ten je vypnutý a uložený v aktovce. Žáci mohou využít k uložení šatníkovou skříňku. Úmyslné porušení bude hodnoceno jako porušení Školního řádu. Pouze v naléhavé situaci (nutné volání rodičům) je možné po dohodě s třídním učitelem či pracovníkem vykonávající dozor, mobil použít. Mobil je možno zapnout až po opuštění areálu školy.
Používání mobilních telefonů během výuky je povoleno pouze se souhlasem vyučujícího.

13. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka  vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem.

14. Při porušení povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy.

II. Provoz a vnitřní režim školy
A. Režim činnosti ve škole

1. Vyučování začíná  v 7.40 hodin, vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí  začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je přílohou tohoto řádu. Vyučování končí nejpozději v 15,50 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut.  Školní vzdělávací program školy může pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena zákonným zástupcům.

2. Školní budova se pro žáky otevírá v 7.20 hodin dopoledne (žákům je umožněn vstup do budovy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování) a 20 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově.   

3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut.

4. Svrchní oděv a obuv odkládají žáci v šatně do své uzamykatelné skříňky. V průběhu vyučování mohou žáci do šatny jen v nutném případě se souhlasem zaměstnance školy.

5. Jízdní kola a koloběžky žáci staví na místa k tomu určená (stojany za budovou školy) a jsou povinni je zajistit proti krádeži uzamknutím.    

6. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

7. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze  pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

8. Nejvyšší počet žáků ve třídě je obecně 30.

9. Při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.

10. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.

11. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování.

12. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

13. Škola vede evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 11, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

14. Žáci v době přestávek nechodí do jiných tříd. Vycházet z budovy školy v době vyučování a o přestávkách je zakázáno. O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí v patře, kde mají třídu.     

15. Provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 6.00 do  15.50 hodin.      

16. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.

17. Fotografie a výsledky ze soutěží budou uveřejněny na webových stránkách organizace a nástěnkách v souladu se zpracováním osobních údajů na základě souhlasu dle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů 2016/679 ( GDPR) a v režimu zákona č.89 /2012 Sb., občanský zákoník.

B. Režim při akcích mimo školu

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

2. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

3. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP. Akce se považuje za schválenou uvedením v měsíčním plánu práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména doprovázejících osob.

4. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání,  zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do informačního systému školy EDOOKIT, nebo jinou písemnou formou.

5. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské  kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích  zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají  všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.     

6. Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků:

  1. lyžařské výcvikové kurzy,
  2. zahraniční výjezdy,
  3. školní výlety.

Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.

7. Součástí výuky je také výuka plavání ve dvou ročnících prvního stupně a lyžařský výcvik. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne  starší jednoho roku.

8. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

9. Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.

10. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

C. Docházka do školy

1. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka písemně v prostředí informačního systému školy EDOOKIT. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný   vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka lékařské potvrzení. Omluvenku předloží žák třídnímu   učiteli ihned po návratu do školy. Absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka. Při dlouhodobé absenci známé předem škola vyžaduje od rodičů předem písemnou omluvu absence (např. rodinné rekreace). Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na 1 až 3 dny uvolňuje třídní učitel. Na dobu delší než 3 dny uvolňuje žáka ředitel školy.

2. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.

D. Zákonní zástupci žáků

1. Zákonní zástupci mají právo zejména na:
a) svobodnou volbu školy pro své dítě
b) informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve škole
c) informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
d) nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy,
e) právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona
f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
f) u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení,
g) volit a být voleni do školské rady,
h) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka,
i) požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáka

2. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:
a) zákonní zástupci mají povinnost zajistit, aby žák docházel řádně do školy. Zanedbává-li péči o povinnou školní docházku žáka, dopustí se tím přestupku podle 182a školského zákona.
b) na vyzvání třídního učitele, výchovného poradce nebo ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
c) informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, údaje o tom, zda je dítě, žák zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn;
d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
e) oznamovat škole údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004 Sb. další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.
f) zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce.
Nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce, dopustí se tím přestupku podle 182a školského zákona.

E. Zaměstnanci školy

1. Pedagogové věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného   prostředí, dětem se zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled na výsledky  lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko-psychologických   poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka - problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém mimořádném  zhoršení prospěchu žáka.     
Třídní učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě písemné žádosti o uvolnění. Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím informačního systému školy EDOOKIT nebo při individuálních pohovorech a třídních schůzkách s rodiči.

2. Pedagogičtí zaměstnanci přicházejí do školy nejméně 25 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, dostatečně včas před výkonem dohledu nad žáky.

3. Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední. Při odchodu z budovy kontrolují uzavření a zajištění  oken a dveří v kabinetech. Před odchodem z budovy se seznámí s přehledem zastupování a dozorů na další dny.

4. Ve škole i v areálu školy je zakázáno kouření.     

5. V budově lze používat pouze evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku, že které je napájena elektrickou energií.
Mobilní telefony lze používat pouze o přestávce, ve vyučování jen ve vyjímečných případech.

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy (rizikovým chováním) a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,

1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby  neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.  

2. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou.      

3. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, žáci hlásí ihned vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru.

4. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.

5. Při výuce ve sportovní hale či odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení   žáků provede učitel záznam do informačního systému školy EDOOKIT. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.

6. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý z pracovníků školy, který  otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali samostatně po budově. Rodiče a cizí osoby mají přístup do školy pouze v době přestávek, případně po předchozí domluvě s některým ze zaměstnanců školy. Všechna mimořádná a závažnější jednání o prospěchu a chování žáka s vyučujícími probíhají za přítomnosti vedení nebo jiného zaměstnance školy. Z každého jednání o prospěchu a chování žáka je vyhotoven zápis. Z jiných jednání se zápis provede na žádost rodičů případně podle rozhodnutí ředitele školy.
Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné  dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.

7. Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz požívání alkoholu.   

8. Šatní skříňky s odloženými svršky žáků jsou uzamčeny, klíče od nich mají žáci. Uzamčení všech šaten  kontroluje v 7.40 a průběžně během výuky školník.

9. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

10.Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 

11. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny  vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten, kde provádí dozor školník nebo jiný nepedagogický zaměstnanec, až opustí budovu školy.      

12. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při   práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností   informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých  schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka   informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.
Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.     

13. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané  rozvrhem výuky žáka, včetně přestávek  a stravování. 

14. Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem
(podrobné pokyny jsou v příloze č. 2)

a)  identifikace a ukládání – při podezření drogu vložit do obálky (musí být před svědkem), označit dle dodatku ke ŠŘ, vyrozumět policii, případně přivolat lékaře.
b) ohrožení zdraví žáka – kontaktovat rodiče, zajistit dítěti dohled dospělé osoby, předat dítě rodičům a upozornit na nutnost lékařského vyšetření.
c)  nabídnout rodičům možnosti, kde se mohou poradit o vých. postupech (PPP, SVP).
d)  pokud rodiče nepřevezmou dítě, informuje je škola o dalším postupu – přivolání lékařské služby. Je nutné vyhotovit zápis o průběhu celého případu, stanovit postup zamezení dalším případům výskytu omamných látek ve škole.
e)  připravit tř. schůzku rodičů – účinky a příznaky užití návyk. látek, další práce s rizikovou třídou, prevence, náplň práce a konzultační hodiny VP, ŠMP, porušování školního řádu, sankce a kázeňská opatření za nošení, distribuci a zneužívání návykových látek v areálu školy.
f)   při prokazatelném zneužití návyk. látky bude žák kázeňsky potrestán. Škola jedná s rodiči, seznámí je se všemi skutečnostmi případu opatřeními doporučenými a schválenými pedagogickou radou. Předá rodičům zápis z jednání. Žáky seznámí obecnou formou s případem a opětovně je poučí a upozorní na závažnost držení a užívání návykové látky. Sleduje a zaměří se na práci ve třídě, ve které se návykové látky objevily.
g)  v případě podezření zneužívání návykových látek žákem postupuje výchovný poradce takto:

  1. provede diskrétní šetření a pohovor s dítětem, doporučí pohovor s odborníkem (PPP, SVP, Linka důvěry apod.)
  2. zajistí součinnost školy s odborníky
  3. kontaktuje rodiče                                                                            
  4. kontaktuje sociální odbor (v případě negativní reakce rodičů)

h)  v případě akutního zneužití návyk. látek

  1. uvědomit rodiče
  2. současně zdravotnické zařízení
  3. dále OPD, sociální odbor – oddělení sociální prevence

i)   porušení tohoto ustanovení ŠŘ bude kázeňsky řešeno podle míry provinění ředitelskou důtkou případně sníženým stupněm z chování.

15. Evidence úrazů.

  1. Záznam o úrazu provádí zaměstnanec školy, který v době vzniku úrazu vykonával nad žáky dohled. Pokud byl úraz ohlášen dodatečně žákem nebo jeho zákonnými zástupci, záznam provádí opět zaměstnanec, během jehož dohledu k úrazu údajně došlo.
  2. V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen "úraz"), ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.
  3. Při úrazech smrtelných a úrazech, jejichž důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka ve škole, vyhotovuje škola obdobným postupem záznamy o úrazu na předepsaných formulářích. Pro účely školských předpisů se smrtelným úrazem  rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. Záznam o jakémkoli úrazu, i evidovaném v knize úrazů se vyhotoví také na žádost zákonného zástupce žáka, zletilého žáka nebo  zřizovatele, zdravotní pojišťovny žáka,  příslušného inspektorátu České školní inspekce anebo místně příslušného útvaru Policie České republiky. Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole, záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci žáka.
  4. Hlášení úrazu. O úrazu nezletilého žáka podá škola bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci. Pokud nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Dále o úrazu podá škola bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků, pokud škola má takové pojištění sjednáno.
  5. Záznam o úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost, nebo pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, zasílá škola za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce - zřizovateli, zdravotní pojišťovně žáka a příslušnému inspektorátu České školní inspekce.
  6. Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola navíc ještě místně příslušnému útvaru Policie České republiky a to do 5 pracovních dnů po podání hlášení podle předchozího odstavce.
  7. Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu, podléhají režimu ochrany osobních údajů podle planých právních předpisů.
  8. Kniha úrazů je uložena v kabinetu ve 2. patře u Mgr.Rusínové, zápis provádí pracovník, v jehož hodině, či při jehož dohledu k úrazu došlo.
  9. Zákonný zástupce žáka, který utrpěl úraz nebo poškození zdraví, informuje neprodleně školu o zdravotním stavu syna (dcery) a spolupracuje se školou při šetření úrazu.

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků .

1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dohledem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí.

3. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy  nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.   

4. Žáci škola a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená.

5. Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.

V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.

1. Tato pravidla jsou pro svoji rozsáhlost uvedena v samostatné části školního řádu –

  1. příloha 1. Klasifikační řád

VI. Systém péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními

Podpůrná opatření prvního stupně
Ředitel školy rozhodne o poskytování podpůrných opatření prvního stupně bez doporučení školského poradenského zařízení i bez informovaného souhlasu zákonného zástupce. Tím není dotčeno právo zákonného zástupce na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka (§ 21 školského zákona).
Učitel základní školy zpracuje plán pedagogické podpory, ve kterém bude upravena organizace a hodnocení vzdělávání žáka včetně úpravy metod a forem práce a projedná jej s ředitelem školy.

Pokud by nepostačovala podpůrná opatření prvního stupně (po vyhodnocení plánu pedagogické podpory) doporučí ředitel školy využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení za účelem posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka (§ 16 odst. 4 a 5 školského zákona a § 2 a § 10 vyhlášky č. 27/2016 Sb.)

Podpůrná opatření druhého až pátého stupně
Podmínkou pro uplatnění podpůrného opatření 2 až 5 stupně je doporučení školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zákonného zástupce žáka. K poskytnutí poradenské pomoci školského poradenského zařízení dojde na základě vlastního uvážení zákonného zástupce, doporučení ředitele školy nebo OSPOD.

Ředitel školy určí pedagogického pracovníka odpovědného za spolupráci se školským poradenským zařízením v souvislosti s doporučením podpůrných opatření žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (11 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).

Ředitel školy zahájí poskytování podpůrných opatření 2 až 5 stupně bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a získání informovaného souhlasu zákonného zástupce.

Ředitel školy průběžně vyhodnocuje poskytování podpůrných opatření, nejméně však jeden krát ročně, v případě souvisejících okolností častěji. Ukončení poskytování podpůrného opatření 2 až 5 stupně je-li z doporučení školského poradenského zařízení zřejmé, že podpůrná opatření 2 až 5 stupně již nejsou potřeba. V takovém případě se nevyžaduje informovaný souhlas zákonného zástupce, s ním se pouze projedná (§ 16 odst. 4 školského zákona a § 11, § 12 a § 16 vyhlášky č. 27/2016 Sb.)

Vzdělávání žáků nadaných
Základní škola vytváří ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti.
Základní škola je povinna zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

Závěrečná ustanovení

  1. Kontrolou provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen zaměstnanec: Mgr. Ivana Lachnitová, vedoucí učitelka 1. stupně a ŠD a Ing. Pavel Mautner, vedoucí učitel 2.stupně
  2. Zrušuje se předchozí školní řád, který měl platnost od 01.09.2010.Uložení směrnice v archivu školy se řídí Skartačním řádem pro školy a školská zařízení (Věstník MŠMT 1986, sešit č. 6).
  3. Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: vyvěšením na nástěnce u vstupu do školy a na www stránkách školy
  4. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech 01.-20.12.2021,  seznámení je zaznamenáno v informačním systému školy EDOOKIT.
  5. Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací v informačním systému školy EDOOKIT, řád je pro ně zpřístupněn na nástěnce u vstupu do školy a na webových stránkách školy.

Příloha č. 1
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Klasifikační řád

  1. Hodnocení a klasifikace žáka


Stupně klasifikace :


1 - výborný


2 - chvalitebný


3 - dobrý


4 - dostatečný


5 - nedostatečný


N - nehodnocen



Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáků v 1. až 3. ročníku ve všech vyučovacích předmětech a u žáka ve 4. ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu zákonného zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován stupni 1. – 5. či N.



Celkový prospěch žáka:


Žák je celkově hodnocen v 1. až 9. ročníku stupni:


  • Prospěl s vyznamenáním


  • Prospěl


  • Neprospěl




a)“Prospěl s vyznamenáním“, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je „velmi dobré“.


b)“Prospěl“, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.


c)“Neprospěl“, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.



Postup do vyššího ročníku:


Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci 2. pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně alespoň „prospěl“. Do vyššího ročníku postupuje i žák, který dosáhl při celkové klasifikaci stupně „neprospěl“, pokud již opakoval ročník na daném stupni vzdělávání (1.stupeň-2.stupeň).


  1. Pokyn pro hodnocení a klasifikaci

Obecné zásady:
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin – předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulovány především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci:
Poklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito formami a prostředky:

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
  • analýzou výsledků činnosti žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

Žák 1. až 9. ročníku základní školy musí být z předmětu klasifikován ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé čtvrtletí. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

Písemná práce a další druhy zkoušek, jejichž vypracování je plánované v trvání jedné vyučovací hodiny, rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Takovou písemnou práci zapíše vyučující předem do informačního systému školy EDOOKIT. Tyto písemné práce vyučující archivuje do konce následujícího školního roku.
V jednom dni mohou žáci konat jen jednu písemnou práci uvedeného charakteru.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

Klasifikace žáka:
Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
Klasifikační stupeň na vysvědčení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Na celkovou klasifikaci má vliv práce žáka v průběhu celého klasifikačního období, nikoliv pouze v jeho závěrečné části.
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.
V případě použití širšího slovního hodnocení připraví učitelé jednotlivých předmětů jeho text, který vloží do katalogového listu žáka. Učitelé rovněž připraví návrhy na provedení opravných zkoušek a klasifikaci v náhradním termínu.
Třídní učitel písemně informuje zákonné zástupce žáka po 1. a 3. čtvrtletí o neprospěchu nebo neklasifikování žáka.
Učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a chování na třídních schůzkách, konzultačních hodinách nebo na jejich žádost, po předchozí vzájemné domluvě.
Třídní učitelé po 1. a 3. pedagogické radě prokazatelným způsobem informují zákonné zástupce žáků o jejich prospěchu a chování.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření:
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto předmětech vychází vyučující z požadavků učebních osnov, standartu základního vzdělávání, RVP ZV a ŠVP ZV. Při klasifikaci sleduje zejména :

  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
  • kvalitu a rozsah získaných dovedností, schopnost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
  • kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost
  • aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
  • přesnost, výstižnost a odbornou a jazykovou správnost ústního a písemného projevu
  • kvalitu výsledků činností
  • osvojení účinných metod samostatného studia

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Soustavně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemné projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí malé mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a prování hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemné projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil ucelen, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou praktického zaměření:
Převahu praktické činnosti mají na základní škole praktické činnosti, praktika, výpočetní technika a informatika, domácí nauky.
Při klasifikaci v těchto předmětech se vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci se sleduje zejména:

  • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
  • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
  • aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech
  • kvalitu výsledků činností
  • organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
  • dodržování předpisů a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
  • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
  • obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Dopouští se jen v menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využívat při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření:
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, rodinná výchova a občanská výchova.
Žák zařazený do tělesné zdravotní výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Pokud žák navštěvuje zdravotní tělesnou výchovu i tělesnou výchovu je klasifikován z obou předmětů.
Při klasifikaci v uvedených předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov nebo RVP ZV a ŠVP ZP hodnotí:

  • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
  • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
  • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
  • kvalita projevu
  • vztah žáka k činnostem a zájem o ně
  • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
  • v tělesné výchově se s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech velmi aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nerostly z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý, rozvoj této schopnosti a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, a tělesnou zdatnost.

Žák, který v průběhu pololetí z důvodu časté absence absolvuje méně než 75 % vyučovacích hodin daného předmětu, může být neklasifikován a bude komisionálně přezkoušen o čemž rozhodne vyučující daného předmětu. Důvodem je situace, kdy žák nevykoná dostatečný počet zkoušek v průběžné klasifikaci nutných pro objektivní stanovení celkové klasifikace. Žák může být přezkoušen na konci klasifikačního období (leden, červen) nebo mu bude klasifikace odložena na základě platných právních předpisů a termín přezkoušení stanový zástupce ředitele pro daný stupeň základní školy.
Procentuální nepřítomnost žáka vypočte vyučující příslušného předmětu po poradě s třídním učitelem, který předloží na klasifikační poradě přehled absence žáka z třídní knihy (od celkového počtu zameškaných hodin odečte hodiny, kdy se žák účastnil akcí organizovaných školou či spojených s reprezentací školy). Výsledné hodnocení žáka bude ovlivněno nejen známkou z dodatečného přezkoušení, ale taktéž předchozími výsledky.

III. Hodnocení a klasifikace chování žáků

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé

Hodnocení chování žáka:
Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole.
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování podle školního řádu během klasifikačního období.
Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
Podkladem pro klasifikaci chování jsou poznámky třídního učitele o kázeňských přestupcích a neplnění školních povinností (kázeňským přestupkem rozumíme nerespektování či neuposlechnutí pokynu učitele, porušování školního řádu, svévolné narušování výuky atd.).
Při velmi závažném porušení školního řádu může být žákovi na návrh třídního učitele mimořádně udělena „důtka ředitele školy“ .
Za příkladné chování či reprezentaci školy může být žákovi udělena „pochvala třídního učitele“ nebo „pochvala ředitele školy“.

Opatření k posílení kázně:
1.stupeň
Napomenutí třídního učitele - 15 x zápis
Důtka třídního učitele - dalších 10 x zápis
Důtka ředitele školy - dalších 10 x zápis

2.stupeň
Napomenutí třídního učitel - 5x zápis
Důtka třídního učitele - dalších 5x zápis
Důtka ředitele školy - dalších 10x zápis

Mimořádné problémy budou projednány na mimořádné pedagogické radě po předchozím jednání za účasti třídního učitele, výchovného poradce, žáka a zákonného zástupce žáka.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování stanovené školním řádem
Stupeň 2 (uspokojivé)
Žák svým chováním porušuje pravidla stanovená školním řádem. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, nebo má více než 4 neomluvené hodiny v průběhu pololetí.

Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům školního řádu, zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští opakovaně dalších přestupků, soustavně narušuje činnost kolektivu, nebo má více než 25 neomluvených hodin v průběhu pololetí.

IV. Specifické poruchy učení

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka 1. až 9. ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení a na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Zjišťování vědomostí a dovedností žáka:
Pro zjišťování úrovně žákovských dovedností a vědomostí volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píši tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme – např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika ( kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky).
U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu ( písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých případech nesmí učitele zmýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při zkoušení selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů – např. kvalitu písma, aplikace pravidel: nepříznivě působí minulé selhání, obava z trestu apod.

Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení:
Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.
Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na základě písemné žádosti zákonných zástupců během celého jejich vzdělávání, hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení).
U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden stupeň i několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný (jedna z podstatných podmínek pro rozvoj osobnosti).

V. Klasifikace žáka – obtíže při získávání dostatečného množství podkladů

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci 1. pololetí, určí ředitel pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí neklasifikuje.
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.

VI. Klasifikace žáka – pochybnosti o jeho správnosti

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci 1. nebo 2. pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vysvědčení vydáno, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen.

VII. Uvolnění z výuky, nehodnocení

Jestliže je žák na základě žádosti zákonných zástupců doložené odborným posudkem, z výuky z některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn, nebo nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, postupuje se při vyplňování vysvědčení podle vyhlášky MŠMT o vyplňování vysvědčení.
Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou v katalogovém listu žáka. Do katalogového listu se založí i příslušné dokumenty (např. rozhodnutí ředitele školy, žádost rodičů doložená vyjádřením lékaře apod.).

VIII. Opravné zkoušky

Žákovi 5. až 9. ročníku školy, který je na konci 2. pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm „nedostatečný“, ředitel umožní vykonat opravné zkoušky.
Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek, nejpozději do 15. září, do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm „nedostatečný“.
Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. O jejich výsledku je zákonným zástupcům žáka podána písemná zpráva.

IX. Zvláštní způsob plnění povinné školní docházky

Žák, který plní zvláštním způsobem povinnou školní docházku v zahraniční škole, vykonává na základě žádosti zákonného zástupce žáka, zkoušku z českého jazyka, vlastivědy, dějepisu a zeměpisu České republiky. Rozsah zkoušky stanoví ředitel školy podle platných učebních osnov či ŠVP ZV dané školy.
Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli ověřený překlad vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření, že je žák způsobilý postoupit do vyššího ročníku, předloží zákonný zástupce žáka ověřený překlad potvrzení zahraniční školy o způsobilosti žáka postoupit do vyššího ročníku.
Zkoušku lze konat za delší časové období než je jeden školní rok, nejdéle však za dva školní roky.
Termín konání zkoušky dohodne zástupce žáka s ředitelem školy, ve které bude žák zkoušku konat.
Žák, který plní povinnou školní docházku individuální výukou, koná zkoušku z předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku s výjimkou výtvarné výchovy, hudební výchovy, tělesné výchovy a pracovního vyučování.
Žáci 1. až 4. ročníku školy konají zkoušku před jedním zkoušejícím. Ředitel školy jmenuje zkoušejícím zpravidla učitele, který v příslušném školním roce vyučuje v ročníku, z jehož učební látky žák koná zkoušku. Žáci 5. až 9. ročníku školy konají komisionální zkoušku.
Vykoná-li žák zkoušku, zaznamená třídní učitel výsledek zkoušky v katalogovém listu žáka a ředitel školy vydá žákovi vysvědčení.
Na vysvědčení žák není klasifikován z chování.

X. Klasifikace cizinců

Při hodnocení cizinců z předmětů český jazyk a literatura se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Závažné nerostly v osvojených vědomostech z tohoto předmětu se považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován. Žák – občan Slovenské republiky – má práva při plnění školních povinností používat mimi předmět český jazyk a literatura slovenský jazyk.

XI. Postup při klasifikaci žáka po souvislé nepřítomnosti ve škole

Je-li žák uvolněn z vyučování na základě žádosti zákonných zástupců je možné, aby byl klasifikován nejdříve druhý den po návratu do školy.

XII. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)
1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.
2. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,…
3. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních) :

  • schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,
  • schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,
  • schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,
  • schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se,…
  • schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh,
  • schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,
  • schopnost využívání mezipředmětových vazeb,
  • schopnost aplikovat etické principy v praxi,
  • schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,
  • pochopení své role v kolektivu.

XIII. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace (dále jen slovní hodnocení)
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Slovní hodnocení vychází

  1. z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu
  2. z pracovního tempa
  3. ze schopnosti samostatně pracovat
  4. ze schopnosti soustředit se

Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka


Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem:

  1. osvojení znalostí základního učiva
  2. úroveň dovedností a schopnost aplikovat získané poznatky
  3. přístup žáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí)
  4. úroveň přípravy žáka (příprava žáka na vyučování, domácí úkoly)

Žák může být slovně hodnocen pouze s písemným souhlasem svého zákonného zástupce.


O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele.


Důvody pro použití slovního hodnocení musí být doloženy vyjádřením PPP nebo SPC.



XIV. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

  1. Žák, který je slovně hodnocen z jednoho nebo více předmětů, a to bez kombinace slovního hodnocení a klasifikace, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch „prospěl“ nebo „neprospěl“.
  2. Žák, u kterého je využita kombinace slovního hodnocení a klasifikace může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.
  3. Žák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen „neprospěl“, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu.
  4. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
  5. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
  6. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

  7. Příloha č. 2

    Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem
    a) Identifikace a ukládání látek. Zajistí-li pedagog podezřelou látku a je podezření, že se jedná o drogu či jinou škodlivou látku, v přítomnosti dalšího člena pedagogického sboru uloží tuto látku do obálky. Na obálku napíše datum, čas a místo zajištění látky. Obálku přelepí a opatří razítkem školy a uschová do školního trezoru.  Poté je nutno bezodkladně vyrozumět policii. Identifikaci provede vždy policie, nikoli zaměstnanec školy či školského zařízení. Pokud je zajištěna podezřelá látka u dítěte, které jeví známky otravy, předá se látka stejným způsobem uložená přivolanému lékaři.

    b) Ohrožení zdraví žáka. V případě ohrožení zdraví žáka v důsledku podezření na požití omamné látky se postupuje tak, jako když žák přijde do školy s horečkou. Dítě jevící příznaky užití omamné látky je odvedeno ze třídy do místnosti, musí být ale zajištěn dohled dospělé osoby, kde zůstane po dobu, než si pro něj přijdou rodiče nebo lékařská služba. Škola kontaktuje bezodkladně rodiče žáka nebo jeho  zákonné zástupce o blíže nespecifikovaných zdravotních potížích žáka, vyzve rodiče, aby si dítě co nejdříve vyzvedli ze školy, neboť je nutné lékařské vyšetření žáka.

    c) Pokud si rodič přijde do školy pro dítě, je seznámen se zdravotními potížemi (např.: zúžené zornice, návaly horka, potíže s dýcháním). Po užití stimulačních či kanabinoidních látek (jsou např. zornice rozšířené) škola apeluje na rodiče, aby s dítětem navštívil lékaře, a nabídne možnosti, kde se může poradit o výchovných postupech. Pedagog odkáže rodiče na odborníky, na specializovaných pracovištích (PPP, SVP).

    d) Pokud si rodič do školy pro dítě nepřijde, škola přehodnotí zdravotní stav žáka a je v kompetenci školy přivolat lékařskou službu (může jít o předávkování návykovou látkou), rodič je o postupu školy předem informován. Škola vyhotoví zápis průběhu celého případu a stanoví postup, jak zamezí dalším případům výskytu žáka pod vlivem omamné látky nebo výskytu podezřelé látky ve škole.

    e) Ředitel zajistí, aby v řádu školy nebo školského zařízení, byl uveden zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají.

    f) Proběhne třídní schůzka rodičů, seznámení s účinky a příznaky užití návykových látek dítěte, jak se škola k případu postaví, jak bude pracovat s rizikovou třídou v preventivní oblasti, rodiče jsou vybídnuti ke spolupráci při výskytu sociálně nežádoucího chování, jsou seznámeni s náplní práce a konzultačními hodinami VP, ŠMP. Jsou seznámeni s tím že: dítě pod vlivem návykové látky ve škole porušuje vnitřní řád školy (zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy, včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají, výchovná opatření).

    g) Žák, který prokazatelně zneužíval omamnou látku v areálu školy a tím porušil řád školy, bude kázeňsky potrestán dle školního řádu. Třídní učitel pozve nejrychlejší cestou rodiče tohoto žáka k jednání se školou. Rodiče jsou seznámeni se všemi skutečnostmi případu, porušením řádu školy, návrhem výchovného opatření, který schválila a doporučila pedagogická rada. Škola doporučí rodičům nebo zákonným zástupcům žáka specializovanou pomoc odborníků, škola vyhotoví dva zápisy z jednání, jeden obdrží rodiče, druhý zůstane uložen ve škole. Škola nabídne rodičům pomoc-monitorování, pravidelné schůzky R + TU, ŠMP, VP. Žáci a studenti jsou obecnou formou seznámeni s případem a jsou upozorněni na závažnost držení, přechovávání a užívání návykové látky, a to nejen v areálu školy.


3) V případě podezření, že žák zneužívá návykové látky.
Výchovný poradce (třídní učitel, pověřený pracovník, výchovný pracovník dle svých odborných možností a komunikativních sociálních dovedností) provede diskrétní šetření a pohovor s dítětem. Doporučí mu rozhovor s odborníkem (např. přes Linku důvěry, doporučení na odborníky ze zdravotnického zařízení, pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče). V případě možné nedůvěry ze strany dítěte k pracovníku školy je vhodná součinnost odborníků pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, sociálních kurátorů, pracovníků oddělení péče o dítě, nestátního poradenského zařízení, zdravotnického zařízení, kontaktního centra, atd. Kontaktuje zákonné zástupce. V případě negativní reakce rodičů na sdělení skutečnosti a v případě, že rodiče nezařídí pro žáka další péči, uvědomí sociální odbor (nebezpečí akutního ohrožení zdraví po požití drogy, tj. předávkování a trvalého zdravotního poškození včetně vzniku návyku hraničícího a bezprostředním ohrožením života).
V akutním případě (po průkazném zjištění zneužívání návykových - látek ve škole, nebo v případě, že žák je prokazatelně ovlivněn drogou či alkoholem) v době vyučování ředitel školy nebo pověřený pracovník školy: Uvědomí rodiče, popřípadě zákonného zástupce a zároveň kontaktuje zdravotnické zařízení. Uvědomí oddělení péče o dítě, oddělení sociální prevence, sociálního odboru OÚ.

Příloha č. 3
Časový sled vyučovacích hodin a přestávek
1.hodina - 07,40 – 08,25 1.přestávka - 08,25 – 08,35
2.hodina - 08,35 – 09,20 2.přestávka - 09,20 – 09,35
3.hodina - 09,35 – 10,20 3.přestávka - 10,20 – 10,30
4.hodina - 10,30 – 11,15 4.přestávka - 11,15 – 11,25
5.hodina - 11,25 – 12,10 5.přestávka - 12,10 – 12,20
6.hodina - 12,20 – 13,05 6.přestávka - 13,05 – 13,15
7.hodina - 13,15 – 14,00 7.přestávka - 14,00 – 14,10
8.hodina - 14,10 – 14,55 8.přestávka - 14,55 – 15,05
9.hodina - 15,05 – 15,50